Smrtelně nebezpečná vedení vn a vvn
Délky vedení v ČR
400 kV 3 510 km ČEPS, a.s.
220 kV 1 909 km ČEPS, a.s.
------------
5 419 km
110 kV 9 787 km ČEZ Distribuce, a.s.
3 276 km EON Distribuce, a.s.
202 km PRE Distribuce, a.s.
------------
13 265 km
do 35 kV 49 697 km ČEZ Distribuce, a.s.
21 754 km EON Distribuce, a.s.
3 829 km PRE Distribuce, a.s.
------------
75 280 km
Celkem jde tedy o 93 964 km vedení v pořizovací hodnotě cca 730 miliard Kč. Pokud počítáme asi 5 stožárů na jeden kilometr vedení, tak to představuje asi 460 000 stožárů a sloupů. Celkově špatný stav vedení vn a vnn je posán v samostatném článku.
Pokud vezmeme v úvahu jen vedení nad 110kV, tak se jedná o délku asi 18 700 km, kde je asi 93 000 kovových stožárů a 1 milión izolátorů. Poruchovost izolátorů ve srovnatelně velké zemi jako ČR byla statisticky asi 0,16 promile ročně, tj. asi 160 poruch v délce trvání asi 5 sekund ročně. Dále k tomu přistupují stovky až tisíce zásahů vedení bleskem.
Průměrná hodnota uzemnění jednoho stožáru se pohybuje okolo 10-15 Ohmů, v mnoha místech je však vysoko nad tuto hodnotu. I malé díte s kalkulačkou dokáže do sadit do správného vzorce viz Chyby v normách ČSN.
Zkratové proudy se pohybují okolo 10-16 000 A. Odpor jednoho úseku zemního lana lze vzít jako 0,058 Ω na jedno rozpětí asi 230m dlouhé.
Pokud tedy dosadíte do vzorce například odpor jednoho stožáru 15 Ω a odpor jednoho rozpětí zemního lana asi 0,058 Ω. Tak nám vyjde odpor vedení o 20-100 stožárech:
ZE = 0,25 x (0,058 + √0,058x(4x15+0,058) = 0,481 Ω,
Jednofázový zkratový proud na vedení je vsoučasné době asi:
3Io = 16 000 A,
Redukční koeficient zemního lana je pro vedení soudek asi r = 0,64.
Vzrůst potenciálu v místě paty stožáru lze pak vypočítat jako:
UE = ZE x IE = 0,481 x 16 000 x 0,64 = 4 930 V,
Dotykové napětí je ze zkušenosti ze stovek podobných stožárů asi 8-15% ze vzrůstu potenciálu. Silně závisí na klimatických podmínkách a uspořádání uzemnění pod stožárem. Nejvyšší je, pokud stožár žádné uzemnění nemá (náš případ), protože potenciál pak klesá velmi strmě směrem od stožáru. Rozdíl potenciálu je pak daleko vyšší, než pokud je základ stožáru například armován železem a vytvoří tak tzv. ekvipotenciální plochu.
Dotykové napětí je asi 450 – 550V podle rezistivity půdy - smrtelně nebezpečné dotykové napětí a smrtelně nebezpečné krokové napětí v okruhu 10-20 m od stožáru v době poruchy (ČSN EN50341-1, Z2).
Norma přitom připouští pro dobu vypnutí záložní ochrany 5 s maximální dotykové napětí 180 V.
(ČSN EN50341-1, str.88)
Tato čísla jsou velmi konzervativní. Situace na reálných vedeních je spíše ještě daleko horší. ČEZ si objednal měření od EGU HV Laboratory. Toto měření dokazuje, že situace je ještě daleko horší. Pánové zapomněli například změřit byť jeden ze 49 stožárů mezi odbočkou Mohlenice a rozvodnou Červenka. Nezměřili například dlouze diskutovaný stožár č.54 ve vrcholové části trasy u kapličky nad Úsovem, kde odpor uzemnění stožáru může být i nad 50 Ω. Každoročně se zde koná pouť, kterou navštíví i nad 1000 lidí s dětmi a kočárky. Viz následující odkaz:
Důkaz 51111-01- Pouť u Kaple sv. Rocha Úsov
Přesto oni sami naměřili v šesti místech odpor uzemnění celého vedení 0,62 - 0.84 Ω, což pak dává výše uvedeným výpočtem smrtelně nebezpečné dotykové napětí 600 - 900 V. Odpory uzemnění stožárů vychází zpětným výpočtem v průměru na 24-45 Ω. A to je prosím jedno vedení! Protokoly o měření uzemnění vedení jsou státním tajemstvím.
Tato měření bylo prováděna za mokra. V létě v době sucha může odpor uzemnění vystoupit i 10x. Podobně v zimě, pokud zemina promrzne do hloubky i více než jeden metr. Dotyková a kroková napětí pak dosahují kilovoltů a tzv. hot zone je až 50-100 m od stožáru. Na tyto hodnoty se musí navrhovat vedení podle normy a nikoliv na hodnoty změřené za mokra.
Důkaz 51111-02 – Měření vedení EGU HV Laboratory
Musím podotknout, že EGU HV Laboratory není certifikovano státní zkušebnou, jak by se na první pohled zdálo. Byla jí možná v minulosti, ale nyní je pouze privátní zkušebnou. Navíc není ani na seznamu soudních znalců, takže z pohledu soudu jí dodané údaje jsou pouze informativní a nemají váhu znaleckého posudku.
Nemohu v žádném případě souhlasit s názorem kolegů z EGU HV Laboratory, že pouze jeden stožár (stožár č.20 v odbočce Mohelnice) je jediným místem, kde má být měřeno na vedení měřeno dotykové napětí a že všechny ostatní stožáry jsou bezpečné.
Pro vedení Ráječek-Mohelnice-Červenka jsem na požadavek soudu vypracoval seznam nebezpečných stožárů.
Důkaz 51111-03 – Seznam nebezpečných stožárů na vedení Ráječek - Mohelnice - Červenka
V následujícím dokumentu uvádím fotografie z řady míst tohoto vedení, aby bylo zřejmé, že to nejsou odlehlá místa, kde se lidé vyskytují jen zřídka, jak tvrdí ČEZ.
Důkaz 41111_04_Stožáry v odlehlých místech
Jak jsem odhadl výše, v ČR dochází asi ke 160 poruchám izolátorů ročně. Další velmi vysoké číslo bude počet poruch vlivem přepětí a vlivem zásahu blesku. Tím se budeme zabývat později.
Jako odstrašující příklad uvadím následující článek.
Důkaz 51111-04 Článek o zabití koní krokovým napětím
Důkaz 51111-04 Článek o zabití koní krokovým napětím (web archív)
Zde krokové napětí při zásahu vedení bleskem zabilo dva koně ve vzdálenosti 72 m od stožáru. ČEZ se soudil, prohrál soud a musel zaplatit majitelce koní náhradu škody. Soudní znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že vedení bylo nedostatečně uzemněno.
Důkaz 51111-05 Statistika poruch vedení v deseti zemích EU 2013
Důkaz 51111-05 Statistika poruch vedení v deseti zemích EU 2013 (web archív)
Důkaz 51111-05 Statistika poruch vedení v deseti zemích EU 2014
Důkaz 51111-05 Statistika poruch vedení v deseti zemích EU 2014 (web archív)
Existuje statistika z deseti severských zemí EU, že na území srovnatelné velikosti s ČR dochází k 300-500 poruchám vedení ročně. Jejich vedení jsou pravděpodobně v lepším technickém stavu než ta naše. Především jsou lépe uzemněna.
Odhaduji, že na území ČR dochází asi k 500 smrtelně nebezpečným situacím ročně. Z těchto počtů lze prostými statistickými metodami odvodit, že již došlo pravděpodobně k úmrtím. Obávám se, že lékaři při posouzení takovýchto náhlých a nevysvětlených úmrtí na polích v okolí vedení vvn je asi vysvětlí jako jiné úrazy, infarkty nebo jako mrtvice. Žádná veřejně dostupná centrální statistika úrazů způsobených vedeními vn a vvn v ČR podle mých informací neexistuje. Prosím, pokud se ve Vašem okolí něco podobného stalo, informujte mě o tom.
Důkaz 51111-06 Statistika úrazů v zemích EU 2013
Důkaz 51111-06 Statistika úrazů v zemích EU 2013 (web archív)
Omlouvám se, ale tuto zprávu jsem nenašel v češtině. V České republice je zhruba 49 úmrtí na úrazy ročně, z čehož lze 34 identifikovat a zhruba 15 úmrtí jsou z jiných, neuvedených, důvodů.
Důkaz 51111-07 Statistika popáleninového centra Brno
Důkaz 51111-07 Statistika popáleninového centra Brno (web archív)
Omlouvám se, ale tuto zprávu jsem nenašel v češtině. Popáleninové centrum Brno bylo době vydání zprávy spádovou oblastí pro cca 2.2 miliónu obyvatel ČR. Mezi léty 1999-2005 ošetřilo 41 popálenin vysokým napětím, z čehož bylo 10 úrazů v blízkosti vodičů nebo stožárů vn/vvn a polovina z toho byly pracovní úrazy. Nutno podotknout, že tato statistika zahrnuje pouze údaje o úrazech popáleninami, nikoliv údaje o všech ostatních možných úrazech elektrickým proudem a platí jen pro cca 1/4 území ČR.
Závěrem pouze odborný posudek, který dokládá, že situace je opravdu vážná.
Důkaz 31211-31 Znalecký posudek Ing Ondřej Štěrba
Tento posudek dokládá, že z pohledu uzemnění a následného výpočtu dotykových napětí je výše uvedené vedení VVN 110kV smrtelně nebezpečné velmi pravděpodobně u všech stožárů v trase. Posudek potvrzuje seznam nebezpečných stožárů a nesouhlasí s názorem ČSN na odlehlá místa (pole v oblasti Hané).
51111 4.3.17