Celkově špatný technický stav vedení je velmi dobře znám odborné veřejnosti, ale není téměř vůbec diskutován v médiích. Že by se tohoto tématu novináři báli? Oni ty stožáry vlastně vůbec nepadají? Nebo je to spíše tím, že žijeme v ČEZku, kde některým je dovoleno cenzurovant informace, které se jim nehodí do krámu?
Oni ty stožáry padají pořád a padá jich poměrně hodně, ale v novinách se o tom od jisté doby prostě nedozvíte - nesmí se o tom asi psát. Takový poškozený stožár je pak potichu opraven a náklady jsou započteny do ceny elektrické energie. Obecně jsou vedení ve velmi špatném technickém stavu. Možná je to jeden z důvodů, proč ČEZ je pořád ještě schopen generovat nějaký zisk. Dělá to patrně léta na základě hrubého zanedbání údržby a oprav základních prostředků.
Přivítám, když mi pošlete fotografii, pokud něco podobného někde uvidíte,
52111-01 Havárie Bruntál (web archív)
52111-02 Havárie Velké Meziříčí
52111-02 Havárie Velké Meziříčí (web archív)
52111-03 Havavárie Chrudimsko (web archív)
52111-04 Havavárie Bakov na Jizerou
52111-04 Havavárie Bakov na Jizerou (web archív)
52111-05 Orkán Kyrill 2007 (web archív)
52111-06 Orkán Kyrill ČEZ Distribuce
52111-06 Orkán Kyrill ČEZ Distribuce (web archív)
52111-07 Vichřice Emma 2008 (web archív)
Dovolím si je poznamenat, že z databáze dodavatelů jsme byli vyloučeni v roce 2011, tj. čtyři roky po orkánu Kyrill a tři roky po vichřici Emma za to, že jsme vymysleli a vyprojektovali lepší, stabilnějí a levnější základy vedení vvn s daleko lepším uzemněním - viz Vyloučení z databáze dodavatelů ČEZ.
V té době jsem byl ČEZem nucen, abych použil pro rekonstrukci vedení Ráječek-Mohelnice-Červenka základy z prostého betonu. Po konzultaci s naším statiky, Ing. Pinkasem a Ing. Chalabalou jsem to odmítl. Základy stožárů musí být provedeny ze železobenu, tedy jinými slovy z armovaného betonu - ještě lépe z betonu armovaného železem.
Jak to dopadne, pokud jsou základy z prostého betonu, dokumentují obrázky vedení ze šedesátých let minulého století. Toto vedení není není jedno z úplně nejstarších, ale bylo ošizeno na kost. Ošizen byl asi i beton. Základy jsou sesedlé, stožáry jsou pozohýbané dodatečnými silami, které způsobilo vyosení ze svislé polohy. Téměř polovina stožárů na tomto vedení již spadla a musela být nahrazena novými.
Nikde se o tom nepíše. Při tom z tohoto vedení, jako z jediného zdroje, je napájeno město Šternberk. Naštěstí je tam ještě 22kV, ale i tak musí být město velmi často na omezeném příkonu.
52111-08 Základy z prostého betonu
Další noční můrou jsou uzemnění pomocí FeZn pásků. Na některých starších vedeních z první republiky byly montovány dva pásky na každý stožár. Nyní ČSN říká, že uzemnění pomocí strojených zemničů již vlastně není potřeba! Výborně, zase jsme ušetřili pár kilo železa, a lidi? No oni se vlastně v oblasti stožárů nevyskytují, protože všechny stožáry máme v odlehlých oblastech! Prosím podívejte se jak je provedeno uzemnění na čtyřech hlavních stožárech před uzlovou rozvodnou Červenka - našli jsme tam jeden pásek! Slovy: !!jedenpásekčeskýFeZnuuzlovérozvodny!!
Dalším nešvarem jsou zpřetrhaná zemní lana. Pokud se něco takového stane, je to většinou tím, že se stožár vyosil a lano nevydrželo zvýšený tah. Souvisí to také se základy z prostého betonu a s jejich sesedáním.
To, že vedení vn jsou obecně ve velmi špatném stavu přiznává ve své prezentaci i vedoucí Odboru řízení VN a NN ČEZ Distribuční služby Ing. René Páleník.
Důkaz 52111-11 Kontrola ocelových konstrukcí stožárů - Ing. Páleník
Důkaz 52111-11 kontrola ocelových konstrukcí stožárů - Ing. Páleník (web archiv)
52111 2.4.17