Komunikace se státem
Od roku 2014 jsem se snažil různými formami sdělit státu, že vedení vn a vvn jsou smrtelně nebezpečná, že zde dochází k trvalému a dlouhodobému ohrožení veřejnosti. V níže uvedené sadě dopisů je vidět pouze celá řada vyhýbavých odpovědí, která ovšem neřeší podstatu věci - trvalé ohrožení veřejnosti velmi pravděpodobně desítkami tisíc kilometrů vedení VN a VVN s počtem stožárů nad 100 000, trvalé ohrožení desítkami kilometrů by-passů bez zemních lan.
Z přiložené korespondence a vůbec z celého mého webu je vidět, že jsem v celé věci postupoval profesionálně.
Nejprve jsem se snažil vysvětlit zákazníkovi, že jím navržená metoda uzemnění vedení vvn je nevhodná (byl jsem v té době natolik slušný, že jsem nepoužil výrazu smrtelně nebezpečná). Nikomu jinému jsem v té době nic jiného nesdělil, protože jsem se cítil vázán obchodními vztahy se zákazníkem a poskytl jsem mu dostatek času a prostoru, aby celou věc napravil.
Po té, pokud zákazník stále trval na jím navrženém nebezpečném řešení, jsem raději od uzavřené SOD odstoupil, protože je neslučitelné s mou profesionální zodpovědností vůči veřejnosti, s mým přístupem k projektování a všemi mými odbornými elektrotechnickými znalostmi, abych něco takového vyprojektoval, podepsal se pod to a nesl pak za to dalších 50 let odpovědnost. Přesto v té době jsem opět nikomu nic neřekl a komunikoval jsem výhradně se zákazníkem. Opět jsem mu poskytl dostatek času, aby celou věc napravil.
Teprve po cca třech letech, v roce 2014, jsem se cítil natolik vázán zodpovědností vůči veřejnosti, která byla stále stejným způsobem a denně ohrožována, že jsem v té věci kontaktoval desítky státních institucí, ministerstev, obě komory parlamentu, soudy, policii atd. Většina korepsondce je níže, možná ještě něco dohledám později a doplním. Opět jsem se snažil najít rozumnou cestu. Pokud selhala rozvodná společnost, věřil jsem, že stát najde cestu, jak vše napravit, zejména pokud je většinovým vlastníkem této rozvodné společnosti.
Přiznám se, že jsem byl hluboce zklamán reakcí státu. Pro mě bylo a je zejména zarážející, že po takovém množství jasných a přesvědčivých signálú a informací, které jsem vyslal, nikdo z vedení odborných organizací, vlády, parlamentu a státu jako celku nebyl a stále není schopen zabránit trvalému ohrožení veřejnosti.
Obecně si myslím, že kvalita našeho života je předevší ovlivněna kvalitou jednotlivců, lidí se kterými se denně stýkáme a se kterými žijeme ve společném státě. Velmi záleží samozřejmě na tom, jestli je to jen poštovní doručovatelka, která vhodí Váš dopis do sousedovy schránky, což se dá rychle napravit nebo jestli projektant vyprojektuje špatný most, který spadne, napojí odpadovou trubku do potrubí pitné vody nebo vyprojektuje nebezpečné vedení. Vyšší úroveň rozhodování s sebou nese větší zodpovědnost. Pokud pak několik ministrú vlády rozhodne, že padesát tisíc kilometrů vedení je v pořádku a ono viditelně v pořádku není a denně ohrožuje tisíce lidí, je pak již jen na voličích (majitelích těch 100 000 pozemků), aby jako poslední instance tento stav napravili.
Obracím se na veřejnost, jako na poslední instanci, po šesti létech mého úporného každodenního snažení, po selhání státu, aby si vzala z tohoto případu poučení, chránila především sama sebe a své blízké a pokusila se nějakým způsobem tuto nepříjemnou věc napravit. Podotýkám, že znám levné a jednoduché řešení, které mi však nikdy nebylo dovoleno aplikovat. Jsem připraven pomoci, pokud mi to ovšem bude někdy dovoleno. Nyní to již není problém technický, ale politický. Já jako autorizovaný inženýr jsem pro Vás (veřejnost) udělal vše, co jsem mohl.
Děkuji své rodině, na prvním místě zejména mé paní Haně a dále svému staršímu synovi Martinovi, za trvalou a vitální podporu a za to, že to se mnou celých těch dlouhých šest let vydrželi.
160107_SUIP_žádost o zproštení povinnosti mlčenlivosti_070116
160114_ERÚ_sdělení_003154_2016_180116
160202_SÚIP_žádost_MADĚRA_158140_16_030216
160321 Dopis na ČEZ Distribuci, a.s. a na ČEZ, a.s.
160321 Odpověď ČEZ Distribuce, a.s.
Jako poslední třešničku na dortu uvádím, že po těch šesti letech vyšlo nyní najevo, že již v roce 2011 si nechalo Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovat třemi renomovanými českými vyskokými školami následující dokument (Petr Toman a kolektiv, ČVUT Praha, VUT Brno, VŠB Ostrava, 2011).
Proovoz distribučních soustav (archív)
Pokud si přečtete kapitolu 5.4 Uzemnění (str. 166-183), tak pochopíte, že Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo v té době všechny potřebné informace pro zásadní rozhodnutí. Přesto si se mnou vydrželo dva roky dopisovat v tom smyslu, že ničemu nerozumí a nic nemůže udělat. Je to také dokument, který podává na stranách 166-185 ucelený teoretický základ, jak by mělo být uzemnění správně navrženo. Na straně 183 pak uvádí křivku pro požadované bezpečné dotykové napětí. Z ní pro dobu vypnutí 5 s vychází bezpečné dotykové napětí 90V.
K tomu bych jen rád poznamenal, že se jedná o křivku č.1 z ČSN EN 50341-1, která požaduje tato dotyková napětí pro oblasti, kde se předpokládá, že lidé chodí bosí. To je velmi konzervativní požadavek. Normálně se uvažuje křivka č.2, kde se předpokládá, že lidé chodí obutí. Jsou ovšem místa, např. splav na řece Moravě u Mohelnice, kde bych předpokládal, že větší množství bosých lidí se zde může v létě skutečně pohybovat (vodáci). Takže tento stožár bych navrhl na dotykové napětí 90V.
61111 23.4.17